Smutné příběhy..

Láska... cit, který by měla mít ve svém srdci každá živá bytost... Slovo, který vysloví každý člověk... výraz očí.. když chcete někomu naznačit, že ho milujete nebo máte ráda, nemusíte ani mluvit, poznáte to z pohledu - oči říkají, miluji tě... Hmm - láska, ale co to vlastně je, na to se už skoro nikdo neptá.. Co by to bylo, kdyby to byla láska?? ... je to zástup mnoha citů.. láska umí rozehřát i to nejstudenější srdce, krásně hřeje, díky lásce je člověk šťastný, ale láska taky bolí... člověk se kvůli ní trápí, z jeho očí se rodí nesčetně slz, srdce krvácí a duše volá o pomoc, která nepřichází... Láska - nejsilnější cit, který existuje...
Láska je anděl.... Dívka, která když žila, rozdávala radost, porozumění, měla v sobě andělskou krásu a duši toho nejčistšího anděla... Při pohledu na ni vám zůstane v paměti napořád, nelze na ni zapomenout. Její pohled je tak pronikavý a hřeje vás u srdce. Do této dívky se kdysi zamiloval jeden chlapec... Ona byla ovšem odsouzena na smrt, dostala rakovinu a musela odejít z toho světa. On na ni nikdy nezapomněl a až do konce vlastního života jí byl věrný, každý den chodil k jejímu hrobu s kytkou kopretin a vyznával jí nekonečnou lásku, v noci se mu o ní zdály sny... Život bez ní se mu zdál ovšem pustý a prázdný - jeho Láska odešla... a bez lásky se žít nedá... proto si vzal sám život v domnění, že ji potká tam nahoře - v nebi...
A pro tyto všechny vlastnosti, které tato dívka za svého života měla, se z ní stal Anděl lásky... Láska zůstává navždy v nás, jsme díky ní šťastni, ale i smutní... a kvůli lásce si bereme i život... je zvláštní, kam až láska dokáže zahnat smrtelná srdce...